Tak se nám fotografický průmysl zase posouvá do nové etapy...
Když jsem asi před šesti lety v nějaké fotografické diskusi zmínil, že by bylo docela fajn mít fotoaparát s elektronickým hledáčkem (říkalo se tomu EVF) a se snímačem velikosti Full-frame, bylo to velké rouhání - skalní příznivci klasických zrcadlovek se při té představě otřásali odporem.

Časem tento koncept použila firma Sony a bylo to pozdvižení.
Velkým hráčům na trhu zrcadlovek tím pořádně zatopila a bylo jasné, že i Canon a Nikon musí s něčím podobným přijít. A oni přišli.

Na podzim 2018 Nikon i Canon vstupují na stejné hřiště a představují Fullframe fotoaparáty s elektronickým hledáčkem, v pojetí Nikonu jsou to modely Nikon Z6 a Nikon Z7.

Vypadá to že jde skutečně o revoluci, která postupně vytlačí z trhu klasické zrcadlovky. Je jasné, že mě od začátku svrbí ruce a mám chuť si tuto novou techniku vyzkoušet. Řádku měsíců jsem to vydržel, ale všechno má svůj konec.

Před pár dny jsem si půjčil na jeden den Nikon Z6 s tím, že v průběhu dne si budu zkoušet fotit všechno možné i nemožné a večer na plánovaném focení koncertu použiji paralelně vedle sebe Nikon Z6 a svojí dosavadní D750.
Pokusím se popsat své dojmy a některé zkušenosti, v žádném případě si nedělám ambice na to, nazývat tento text recenzí, jde opravdu pouze o můj subjektivní pohled a pocity.

V půjčovně FOTORI v Brně jsem si ráno převzal Nikon Z6 s objektivem Nikon Z 24-70 F4, redukcí FTZ, paměťovou kartou a čtečkou karet.

Když jsem to donesl do auta, zůstal jsem na místě, vzal foťák a provedl pár základních nastavení. Reset do továrních nastavení, poté jsem si pár věcí nastavil tak, jak jsem zvyklý. Menu je klasické nikonské, samozřejmě nějaké ty položky jsou navíc nebo naopak chybí, ale žádný problém s tím není.

Ergonomie (úchop, tlačítka....)

Úchop - první pocity nic moc. Není to tragické, ale proti D750 se "Zetko" drží o něco hůř. Mám poměrně velké ruce a dlouhé prsty a musím říct že úchop na D750 je příjemnější, padne lépe do ruky. Především na výšku by to chtělo tak o 5 mm víc, aby se malíček neměl snahu podsouvat pod aparát. Ale i tvarování toho výstupku je horší než u D750, myslím že méně vystupuje dopředu, ale zato je širší. Někomu to může sednout lépe, mě ne. Také prostor, kde jsou konečky prstů, je u Z6 úzký, překáží tam funkční tlačítka, ale i zde záleží na tom, jak má kdo dlouhé prsty ...

Další věc, která je FAKT iritující z hlediska ergonomie, je tlačítko pro korekci expozice, umístěné vpravo od spouště. Jeden (menší) problém je, že je příliš na kraji. Ale mnohem horší je, že nevystupuje nad povrch, je téměř zapuštěné, tudíž se velmi špatně nahmatává. Možná časem, když si člověk na jeho polohu opravdu dobře zvykne, bude to lepší. Ale já jsem si za celý ten den nezvykl a stále jsem se u toho vztekal.

Jinak mi ergonomie přišla příjemná. Samozřejmě celé je to trochu nezvyk, tlačítka jsou jinak umístěná. Není zde svislá řada tlačítek vlevo od displeje, ale naopak jsou umístěna vpravo pod křížovým voličem, ale myslím si, že je to lepší.
U D750 mi ta čtveřice tlačítek nad sebou na levé straně displeje nikdy nepřirostla k srdci. Vždy po hmatu tápu, které tlačítko je druhé zdola nebo třetí zdola ... kdežto u Z6 mi přijde, že si člověk na polohy tlačítek zvykne lépe. Mluvím samozřejmě o jejich obsluze bez dívání, v situaci, kdy mám oko u hledáčku.

Za pozitivum považuji tlačítko pro nastavení ISO na horní straně.
U mé dosavadní D750 je jedním z těch čtyř vlevo od displeje, u Z6 je to samostatné tlačítko na horní straně. Dalo by se říct že je to skoro jedno, ale není to pravda, řešení u Z6 je praktičtější. V manuálním režimu má člověk vše pod kontrolou v jednom prostoru: přední volič - čas; zadní volič - clona; tlačítko ISO na horní straně a přední volič - hodnota ISO, zadní volič Auto-ISO. Takže veškeré hodnoty se nastavují velice pohodlně.

Elektronický hledáček

Tohle bylo moje největší očekávání, protože perfektní obraz v hledáčku je v mých prioritách vysoko - a musím říct, že hledáček je úžasný. Obraz parádně jemný, víc než dostatečný pro rozlišení co je/není ostré. Celý den jsem neměl nejmenší problém a touhu "zpátky ke klasice".

Dalším pozitivem (hlavně pro ty kdo stejně jako já mají zhoršený zrak na blízko a snaží se to zvládat bez brýlí) je možnost kontroly snímků v hledáčku. Na klasické zrcadlovce na vnějším displeji je to bez brýlí problém, tady je to lahůdka. Klik na tlačítko "OK" - zvětšení na 100% (výchozí nastavení u Z6) a člověk okamžitě vidí kvalitu zaostření ...

Živý histogram při focení, další lahůdka u klasické zrcadlovky nedostupná.
Chvíli mi trvalo, než jsem se dopídil jak to nastavit, přitom je to úžasně snadné, tlačítko DISP hned vedle hledáčku. Histogram je výborným pomocníkem pro nastavování případné korekce expozice, ale i dalších parametrů. Není to naslepo (s očekáváním co z toho vypadne), ale člověk hned vidí jak změnu obrazu v hledáčku, tak posun histogramu.

Byl jsem zvědav, nakolik je obraz v hledáčku věrný, ve smyslu shody s následně vytvořeným snímkem. Těžko se to hodnotí, protože v tom samozřejmě hraje roli i nastavení vnějšího displeje, jasu, okolního světla ... a nakonec snímek při zobrazení na kalibrovaném monitoru u počítače může vypadat zase jinak.
Neprováděl jsem žádná laboratorní měření ale řekl bych že při běžných světelných podmínkách je shoda dobrá. I na koncertu, ve tmě, kdy jsou osvětleni jen muzikanti, bylo to docela dobré, to jsem fotil na plný manuál, ISO cca 1000 - 3200, úmyslná podexpozice cca -1EV.
Horší to bylo, když jsem během přestávky fotil v šeru sálu lidičky, v mdlém nedostatečném světle, žádná podexpozice, ale vytahoval jsem ISO - to pak obraz v hledáčku byl docela odlišný od toho, co se zobrazilo po expozici, byť také v hledáčku. Ale šlo spíš o kontrast a barevnost, v těch děsných podmínkách jsem to považoval za přijatelné. Klasický hledáček by mi v té situaci samozřejmě nenapověděl vůbec nic.

Celkový dojem z elektronického hledáčku - vynikající.

Ostření

Měl jsem aparát jen jeden den, takže se toho až tak moc testovat a zkoumat nedalo. Kontinuální ostření jsem zkoušel na projíždějících autech, moc se mi to nedařilo, ale také to není věc, ve které bych měl nějakou velkou praxi. V podstatě hlavním problémem bylo, abych u auta které vyjelo proti mě, poprvé zachytil čelní SPZ ... když se mi to podařilo, tak už se pak ostření drželo.

Jinak jsem většinou fotil v režimu AF-S, jednotlivá zaostřovací pole.
Nevyužil jsem možnost "každé druhé", byl jsem zvědav na problém (mnohými fotografy zmiňovaný) s "příliš mnoha" body, se zdlouhavým přesunem bodu do jiné části obrazu. Jasně, chvíli to vezme, ale nepřišlo mi to tak hrozné.

Byl jsem nadšen z pokrytí téměř celé plochy, protože jestli mi u současné D750 něco fakt vadí, tak jsou to zaostřovací body nahňahňané uprostřed obrazového pole, na to narážím neustále.

Nelíbilo se mi, jak se zvolený zaostřovací bod (vlastně malý čtvereček) zobrazuje při použití vnějšího displeje. Při namáčknutí, když se "rozsvítí" (změní barvu), to je OK. Ale jinak pro mě byl na tom vnějším displeji téměř neviditelný. Možná se to dá nějak nastavit, na to jsem neměl čas a sílu.

To hlavní je - jak to ostří. Podle mě - dobře.

Když pominu extrémní podmínky (tma, část obrazu kde se není čeho chytit,...), tak je to rychlé a přesné. A hlavně - je to v hledáčku výborně viditelné. Co je ještě lepší - kliknutí na tlačítko "+", část obrazu kde je zaostřovací bod se v hledáčku zvětší - no a mohu se s ostřením fakt mazlit. Je to velmi podobné tomu, jak se chová zrcadlovka v režimu "živý náhled", ale tady je to v hledáčku.

Při večerním focení koncertu jsem si zkusil těžší podmínky. Hledáček jsem měl ve standardním režimu, kdy zobrazuje "jak bude vypadat fotka", tedy reaguje na korekce expozice apod. Samozřejmě jsem fotil s výraznou podexpozicí, manuál, cca 1/100, F6.3, ISO +-2000. Ostření na statické objekty - naprosto OK. Problém byl s nepředvídatelnými pohyby muzikantů ... ale to platí i u klasické zrcadlovky.

Objektiv Nikon Z 24-70 F4

Objektiv mě hodně mile překvapil. Na pohled tedy nic moc, vypadá to docela tuctově, hlavně sluneční clona a manipulace s ní. Ale výsledky jsou podle mě hodně dobré. Na D750 používám jako záklaďák Tamron 24-70 F2.8 G2, takže to co padalo z pokusů se "zetkem" jsem tak nějak porovnával s tím, na co jsem zvyklý a musím říct, že kresba a ostrost Nikon Z jsou fakt dobré. Schválně jsem toho hodně fotil "na plnou díru" (tedy F4) a výsledky jsou výborné.

Obrazovka informací

Řeč je o režimu, do kterého se dostaneme stiskem tlačítka "i", na klasice i na Z6, tady je obrázek - porovnání D750 a Z6 :

Horní část, informující o režimu (M/A/S/P), expozičních hodnotách ... je skoro stejná jako u "klasiky".

Podstatná je změna v dolní části, kde je nyní 12 přehledných (a myslím že konfigurovatelných) políček. Zvýrazňuji přehledných, protože rozdíl v přehlednosti je podstatný. Ale hlavně - dotyková obrazovka umožní kliknutím kterýkoliv z parametrů nastavit, takže tři kliknutí ( tlačítko "i", zvolený parametr, hodnota ) a je nastaven kterýkoliv z 12-ti parametrů.

K tomu bonus - funguje to i v hledáčku (teda ne dotykově, tam se musí napozicovat joystickem), což je opět velké plus pro lidi s horším viděním na blízko.

RAW (NEF)

ZPS 17 si "na první dobrou" s NEF soubory ze Z6 neporadil, ale poté, co jsem aktializoval DNG converter, je to OK. Až na to, že obecně platí, že ZPS s RAWy zrovna nejlépe nepracuje.

Nikon Capture NX-D, verze 1.5.1 zcela bez problému.

Další ...

Taková drobnost, ale také příjemná - mnohem menší "rámus" při expozici, prostě tam nelítá zrcadlo, ale jen závěrka a je to znát.

Trochu zvláštní pocity jsem měl při výměnách objektivů a to ze dvou důvodů. Zaprvé se člověk dívá přímo na snímač a představuje si, jak snadno se k němu dostávají nečistoty, zadruhé průměr bajonetu je podstatně větší a je to prostě nezvyk.

Celkový dojem

Můj celkový dojem, navzdory některým výtkám, je výborný.

Tož tak - všem fotografům, kteří se dočetli až sem, děkuji za pozornost a přeji dobré světlo.